V polovině listopadu bylo v malém městě Humpolci na Vysočině velmi živo. Sjelo se sem více jak 1600 turistů z celé republiky, aby zakončili letní a podzimní turistickou sezónu. Pořadatelé z KČT TOM Šlápoty Hněvkovice u Humpolce, ve spolupráci s městem Humpolec, v čele s předsedkyní Marií Vincencovou, měli plné ruce práce už téměř dva roky, kdy 42. ročník Posledního puchýře v Humpolci začali připravovat. Celá tato akce vyvrcholila ve dnech 15. - 17. listopadu 2013.
Ve čtvrtek 14. 11. začali přijíždět první hosté – turisté ze vzdálenějších oblastí. V pátek od rána byly pro ně uspořádány zájezdy po naší Vysočině.
V pátek večer byl Poslední puchýř zahájen Galavečerem v místním kině. Předsedkyně Mgr. Marie Vincencová přivítala hosty - starostu města Humpolec Mgr. J. Kučeru, radní kraje Vysočina RNDr. M. Kružíkovou, ředitele Zemědělské akademie v Humpolci Mgr. Otakara Březinu, předsedu Klubu slovenských turistů Petera Perhala a představila hlavní představitele KČT PhDr. J. Stráského, Ing. J. Havelku, Ing. J. Babniče a Ing. J. Šlechtu a sponzory akce, bez kterých by se Poslední puchýř v takovém rozsahu nikdy nemohl uskutečnit.
Na Galavečeru vystupovaly hlavně děti – členové KČT TOM Šlápoty z Hněvkovic, dále dechový orchestr ze ZUŠ G. Mahlera v Humpolci a další. Byl to příjemný večer plný hudby, s tanečky, gymnastikou a písněmi, které si diváci z hlediště nakonec mohli zazpívat s účinkujícími.
Na úplný závěr večera byli všichni pozváni na občerstvení do hotelu FABRIKA.
Sobota byla hlavně turistická. Na TP „Za posledním puchýřem“ byly připraveny trasy pro pěší, cyklo, hipo a Pohádkový les. Všichni si vybrali podle svého uvážení. Někteří stihli svou vybranou trasu a ještě Pohádkový les, kde si úkoly pro děti vyzkoušeli i mnozí dospěláci. Nejvíce frekventovaná byla trasa na 14 km z Humpolce do Želiva, kde byla možnost prohlídky kláštera a klášterního pivovaru. Ze Želiva zpět do Humpolce turisty odvážely objednané autobusy.
Večer ve 20 hodin začala „Puchýřovská zábava“.
Naše skupina čeřínkovských odjela navečer z Humpolce domů.
V neděli ráno jsme opět někteří přijeli do Humpolce, abychom se zúčastnili dalšího programu Puchýře. V 10 hodin se na Horním náměstí v Humpolci sešli turisté, muzikanti ze ZUŠ GM Humpolec, mažoretky, jezdci na koních a kočáry tažené koňmi. Po krátkém vystoupení malých i větších mažoretek nastoupili do kočárů vzácní hosté Posledního puchýře a průvod se vydal městem, směrem na závodiště Zlaté podkovy. Sluníčko rozdávalo skromné úsměvy a zdálo se, že se vydaří slunečná Hubertova jízda.
Než se průvod dostal až k závodišti, pohltila celý areál závodiště hustá mlha. Nastoupené jezdce s koňmi skoro nebylo vidět. Mažoretky s dechovým orchestrem měly své vystoupení na závodišti také zahalené v mlhách. Marie Vincencová ve svém krátkém projevu poděkovala za účast na Posledním puchýři. Jen škoda, že její projev vůbec neslyšeli diváci na tribunách. Chybička se vloudila. Tribuny ozvučené nebyly. Tak nebyla ani slyšet závěrečná řeč Ing. Jana Havelky. Poté se ujal slova organizátor Hubertovy jízdy (také nebyl slyšet), a Hubertova jízda byla odstartována. Koně brzy zmizeli v mlze. Když se tryskem vraceli, my jsme se vydali zpět do Humpolce, kde po mlze nebylo ani památky a bylo slunečno.
Ještě jsme se zastavili na oběd a linkovým autobusem jsme odjeli do Jihlavy.
Během tří dnů se nás v Humpolci vystřídalo 30 turistů z KČT Čeřínek a ušlapali jsme v průměru celkem 25 km.
Omluvte prosím kvalitu fotek.