Telčské podzimní pochody mívají u turistů velkou oblibu. Pravidelně na ně chodíme i my z KČT Čeřínek. Organizátorem obou pochodů je KČT Telč. Letošní 43. ročník dálkového pochodu Vysočinou k Telči a 36. ročník dálkového pochodu Cestou Jana Hvězdy z Vícemilic se konal ve dnech 2. a 3. listopadu 2013.
Z Jihlavy jsme se dostali vlakem s přestupem a výlukovým autobusem do Telče po deváté hodině. Na nádraží jsme se ještě vyfotografovali s účastníky dalších odborů (např. KČT Bedřichov aj.), kteří přijeli s námi z Jihlavy a společně jsme se šli přihlásit do budovy sokolovny, kde byl start. Trasy tohoto pochodu byly navrženy na 51 km, 40 km, 27 km, 17 a 12 km. Každý si vybral trasu podle svého uvážení a po skupinkách se všichni vydávali na pochod. Počasí neslibovalo tentokrát žádné azuro, ale spíše jsme byli připraveni na déšť. Čeřínkovských přijelo v sobotu 2. 11. do Telče jedenáct. Jedna skupina se vydala na delší 17 km dlouhý pochod po trase: Telč – Klínek – Stará Borovná – Borovná – sedlo nad Dobrou Vodou – Krahulčí – Hostětice – Lipky – Telč.
Pětičlenná skupina šla kratší 12ti kilometrovou trasou městským okruhem: město Telč – Lipky – kaple sv. Karla – daňčí obora – Kaštánka – parní mlýn – židovský hřbitov – sokolovna v Telči
Od rána byla dost hustá mlha a výhledy z rozhledny by byly mlhavé, až téměř žádné. Rozhodli jsme se, že výstup na rozhlednu odložíme až na odpoledne s nadějí, že se počasí přece jen umoudří a odpoledne snad bude lepší viditelnost.
Na náladě to ale nikomu neubralo a vesele jsme procházeli městem Telč. Chtěli jsme navštívit Informační centrum. Překvapilo nás, že měli v IC zavřeno. Je sice už listopad, ale mimořádně při akci, jako je dvoudenní dálkový pochod, na který se sjíždí turisté nejen z okolí, jsme doufali, že bude v sobotu dopoledne otevřeno.
Pokračovali jsme ven z města Naučnou stezkou Lipky. Okolí Telče je stále hezké, i když je trochu horší počasí. Na svačinu jsme zastavili u kaple sv. Karla. Od kaple jsme odcházeli za drobného deště. Ten naštěstí netrval dlouho, ale stále trvající mlha nás provázela kolem zlomených velikánů, které neustály větrný poryv, mokřadly, které vznikly revitalizací potoka a poskytují vhodné prostředí pro řadu živočichů a rostlin. Alej Kaštánka nás dovedla k hlavní silnici a po překročení silnice jsme se dostali podél zdi zámeckého parku až do Telče. Rozhlednu jsme pro špatnou viditelnost opět vynechali. V cíli v sokolovně jsme dostali každý pamětní list, jako potvrzení o účasti na pochodu Vysočinou k Telči. Pořadatelé nám připravili na posilněnou dobrý chléb se škvarkovým sádlem. Tímto jsme zakončili sobotní pochod. Mnozí účastníci zůstali v Telči přes noc, ale my jsme odjeli vlakem a výlukovým autobusem do Jihlavy s příslibem, že v neděli na druhý pochod zase přijedeme.
V neděli 3. 11. ráno jsme se vypravili vlakem a autobusem, stejně jako v sobotu, a dostavili jsme se do sokolovny opět až po deváté hodině na přihlášení na pochod Cestou Jana Hvězdy z Vícemilic. Trasa na 10 km, kterou jsme chtěli absolvovat, začínala v Řásné, kam nás odvezl autobus, jenž měl odjíždět od sokolovny v 9 hodin. Pořadatelé byli natolik vstřícní, že autobus pro nás pozdrželi.
Na tento pochod bývá připraveno několik tras. Každá má své jméno podle událostí, které se zde udály před 591 lety, kdy touto krajinou procházela husitská vojska vedená hejtmanem Jana Hvězdy z Vícemilic, vracející se do Rakous. Proto na tomto pochodu v propozicích najdeme trasu kopiníků, pavézníků, cepníků, sudličníků, vozatajů, střelců, harcovníků a lučištníků.
Poslední jmenovaná trasa lučištníků měla 10 km. Po té vyrazila naše devítičlenná skupina. Počasí se zdálo zprvu lepší, než včera. Okolí se nám neztrácelo v mlze, ani nemrholilo. U Velkého pařezitého rybníka jsme oslavili narozeniny Marie a pokračovali po hrázi rybníka k první kontrole Velký pařezitý rozcestí. Než jsme došli k druhé kontrole „U Obrázku“, objevily se první nesmělé kapky deště. Další cesta přes obec Janštejn a k rybníku Bor byla promáčená a deštivá. U Boru každý dostal odměnu za pochod v podobě Pamětního listu a špekáček k opečení. V nepřízni počasí jsme se dlouho u Boru nezdržovali. Spěchali jsme se schovat do 3 km vzdálené čekárny na nádraží v Jihlávce. Po cestě déšť ještě zesílil a vítr o síle téměř vichřice nám lámal deštníky. V čekárně jsme si odpočinuli a přímým vlakem jsme po 14. hodině odjeli do Jihlavy.
Navzdory tomu, že nebylo pěkné počasí, užili jsme si po cestě hodně legrace.
Celkem se nás z Čeřínku zúčastnilo 13.