V sobotu 14. prosince 2013 jsme se místo původně plánovaného promítání filmů z naší činnosti vypravili s Mirkem a s Martou do Třebíče. Zúčastnilo se 21 turistů.
Výpravu jsme zahájili v části Třebíče zvané Borovina. Po dvaceti minutách (s malou zastávkou v podnikové prodejně sportovní obuvi) jsme se ocitli v Libušině údolí. Tímto úhledným lesoparkem protéká Stařečský potok, který nás provázel kolem mohutného skaliska pod železniční viadukt a dále až k hlavní silnici.
Prošli jsme nejstarší částí Třebíče zvanou Stařečka ke koupališti Polana.
Dočasným rozdělením na dvě skupiny jsme řeku Jihlavu objali po obou březích a na mostě u hlavní silnice jsme se znovu spojili a dlážděným chodníčkem s ukázkou původní dlažby z 15. století jsme vystoupali k bazilice sv. Prokopa, která se stala spolu s židovským hřbitovem a židovskou čtvrtí v r. 2003 památkou UNESCO. Prohlédli jsme si bylinkovou zahradu s výhledem na město a železniční viadukt a těšili jsme se na občerstvení v minipivovaru Urban. Před vstupem do restaurace jsme obdivovali sbírku nádherných, naleštěných vozů zn. Jaguár. Každý jsme si vybrali svůj vůz, jenom Eda nechtěl, že prý nemají trabanty.
V příjemném prostředí pivovarské restaurace jsme si pochutnali na pivečku a polévce, guláši, grilovaném hermelínu či kuřecích medailoncích.
Před třináctou hodinou jsme se odebrali na prohlídku baziliky sv. Prokopa, která se pyšní dávnou historií a je především unikátní památkou evropského významu. Její opatská kaple má druhou nejstarší nástěnnou malbu u nás. Stejně tak tzv. trpasličí galerie je vůbec jedinečným světovým unikátem. Kulaté okno zv. roseta je podobenstvím okna v katedrále v Remeši. Nejvíce nás zaujala nejcennější část baziliky – krypta s padesáti kamennými sloupy a původní výdřevou.
Po prohlídce jsme prošli židovskou čtvrtí na nábřeží zv. Haskova zahrada a v nenápadném zákoutí jsme našli schody vedoucí na skálu s vyhlídkou a návrší zvané Hrádek. Sluníčko svítilo a modrá obloha prosvítala za štíhlými kmeny borovic, všude zeleno jako na jaře. A krásný výhled na město pod námi. Stará vozová cesta nás pak zavedla k Zadní synagoze, kterou nás stejně jako přilehlým domečkem Seligmanna Bauera provedla paní průvodkyně.
Po této zajímavé prohlídce nás ze starých časů do současnosti navrátila návštěva cukrárny U řeky, kde jsme si při kávě a zákuscích příjemně poseděli.
Závěr dnešního výletu patřil zlatě rozzářenému vánočnímu stromečku na Karlově náměstí, pod kterým jsme si společně zazpívali vánoční koledu. Na vlakové nádraží jsme šli kolem kostela sv. Martina, jehož věž má největší ciferník na našem území.
Rychlíkem v 16,31 h jsme odjeli do Jihlavy.