Sobotní výpravu po stopách pěti myšek z Okříšek pokřtily hned v úvodu dešťové kapky. Přesto v Okříškách „vyklopil“ vlak 32 turistů. Marta s Mirkem přivítali tento překvapivě početný dav, který se v malé chvíli přestrojil do pestrých pláštěnek a deštníků.

Trasa pěti myšek nás brzy vyvedla k políčku solárních panelů a na okraj lesa. Těsně před tím se s námi rozloučila desetičlenná skupina, která si netroufla na pochod v dešti. U této příležitosti jsme ochutnali Martiny řezy a odpojená skupinka si vyslechla pověst o pěti myškách. Potom jsme pokračovali do místa s pěkně upravenou skalkou a dál okrajem lesa, který nabízel pohledy na okolní zvlněnou krajinu s ostrovy lesů, ve kterých vynikaly především zlaté modříny.
Déšť postupně ustával, občas nás pokropilo pár kapek, ale počasí se zlepšilo natolik, že jsme odložili deštníky i pláštěnky. Roman v lese objevil zajímavý kámen se zkratkou S.V.T., zakrytý vrstvou mechu. Dřevorubec, kterého jsme opodál potkali, nám sdělil, že se jedná pravděpodobně o hraniční kámen, který odděloval soukromý a panský les.











Ještě pár set metrů zarůstající pasekou a loukou pod lesem a už se radujeme z oveček a z hejna bílých husiček v místě zvaném Amerika. Hned vedle výběhu probíhá na špalku škubání svatomartinské husy v přímém přenosu. Podzimní Amerika má svoje kouzlo! V přístřešku svačíme a Marta nám vypráví pověst o pěti myškách z Okříšek.
Z dálky nám k tomu kynou komíny z nedaleké Třebíče, silo v Krahulově a „jaderné“ kouře z Dukovan.




Pověst - Pět myšek z Okříšek
Kdysi, v dávných dobách, bývaly Okříšky myším rájem. Myši tady byly tak přemnožené, že si vytvářely vlastní kraje, okresy a instituce. Měly svůj parlament – dolní a horní myšovnu, myší unii a myší politické strany – Stranu myšího rozumu, Myší suverenita, Myš 09, Myši vzhůru a další.
Život šel v Okříškách podle myšího řádu do chvíle, kdy do Okříšek přibyla Panela, dcera Krahuly z vedlejšího Krahulova, jejíž osud se zpečetil sňatkem s Jankem z Čihalína. Po nám již známé tragické události, která se odehrála u vápenky nad Novou Vsí, se Panela dostala do Okříšek, kde založila první paneláky. To ale není všechno, co Okříškám svým příchodem přinesla. V kočáře, z kterého jako dítě vypadla, měla košíček s koťaty. Do té doby byly v Okříškách kočky neznámé. Z koťat vyrostlé kočky a kocouři se začali rychle množit a to byl konec zdejší myší říše. Kočky postupně vyhubily všechny myši – až na pět myšek, které se ukryly ve sklepení restaurace U Mušketýrů. Odtud vedla tajná myší chodba na okraj Okříšek.
A tak se stalo, že se pět myšek z Okříšek dostalo až do Ameriky. Jejich statečný útěk nebyl zapomenut – u jeho příležitosti se v minulosti do Ameriky uskutečnilo mnoho turistických pochodů. Jejich tradice upadla po Napoleónských válkách a obnovena byla až v letošním roce, kdy se pochod „Pět myšek z Okříšek“ uskuteční 9. listopadu.








I v příštích chvílích si užíváme barevného podzimu, a přestože obloha má dnes pouze šedé odstíny, barvy zůstávají syté a obzory zřetelné. Jsme kousek od Jalovce a scházíme cestou k Hynkovu. U statku nám Mirek vysvětluje původ dvou pokřivených drátů před statkem, který souvisí s pověstí o průkopníkovi Sergeji Hnojakovi.



Pověst - Sergej Hnojakov
V polovině 19. stol. vlastnil největší statek v Hynkově ruský emigrant s židovsko-skotskými předky Sergej Hnojakov. V širokém okolí byl známý jako kutil a inovátor a byl pověstný také svojí spořivostí. Hnojakov si povšiml, že jeho dobytek vypouští velké množství jakéhosi plynu a vzpomněl si na článek v Učitelských novinách, kde psali o letech v balónech plněných plynem. Ihned ho napadlo plynu ucházející z dobytka využít k plnění balónů a přivydělat si tak vyhlídkovými lety.
Pořídil si balón, ale ten, ač naplněn k prasknutí, se neustále nemohl odlepit od země. V hospodě se se svými potížemi svěřil lékárníkovi z Okříšek, od kterého se dozvěděl, že tento plyn je nevhodný, protože je těžší než vzduch. Lékárník mu ještě sdělil, že plyn je hořlavý a velmi výhřevný. Hnojakova ihned napadlo využití plynu k pohonu horkovzdušného balónu. V krátké době realizoval první úspěšný let. Jeho sen pořádat vyhlídkové lety se splnil. Lety balónem ukončila nešťastná událost, kdy si starosta Okříšek při nastupování do balónu podvrtnul kotník a lety balónem pro jejich nebezpečí zakázal.
Jako upomínku na tyto slavné vyhlídkové lety zůstaly před statkem do dnešních dnů zachovalé úvazy zajišťující balón před vzletem.


Alej starých jabloní nám pak nabídla svoje plody a vyvedla nás úbočím Haškova kopce nejprve nahoru, pak zase dolů a znovu nahoru k silnici a na polní cestu do Okříšek.








Prohlédli jsme si nádvoří pěkně opraveného Domova pro seniory a za poledního zvonění kostelního zvonu jsme se prošli po hrázi rybníka. Vystoupili jsme malým hájkem na skalní návrší s pěkným pohledem na kostel a část městyse.





Ještě pár schodů a malý kousek po chodníku a jsme konečně v restauraci U Mušketýrů. Dršťková polévka, husí jatýrka, palačinky, topinky, a další dobroty zakončují naše dnešní putování.
Odjíždíme vlakem ve 13,42 h. Milovníci kávy a dobrých zákusků si v místní cukrárně počkají na rychlík ve 14,46 h. Po stopách pěti myšek z Okříšek jsme dnes ušli 9 kilometrů.