V sobotu 23. dubna 2016 se sešlo 45 turistů k plánovanému výletu na odemčení studánky Barunka u obce Věcov. Podnět k tomuto výletu dal náš turista Jaroslav Pustina, který studánku obnovil a znovu vybudoval.

Autobus nás dovezl za obec Koníkov a odtud bylo jen pár metrů ke studánce. Před studánkou nás přivítal pan starosta obce Věcov Zdeněk Vraspír. U studánky se ujala slova paní Eva Ullmannová. Její doslovnou řeč tu cituji:

„Vážení přátelé, dovolte mi, abych vás přivítala v tomto krásném prostředí a úvodem zarecitovala část básně Otvírání studánek, kterou zhudebnil Bohuslav Martinů.

I studánky musí být čisté, tak jako děti vy jste,
i jim se stýskalo už po jaru.
Nejedna studánka malá se o pramínek bála,
aby nezapadl do kalu, do bahna a do kamení,
tak jako člověk do soužení,
ani trochu vláhy by v ní nezbylo.
Vždyť každá studánka v lese na hladině nebe nese,
kdyby jí nebylo, o zem by se rozbilo.

Kraj Vysočina je přímo turistickým rájem a vyhledávaným cílem turistů nejen z celé republiky, ale i ze zahraničí.
Dnes jsme se sešli u místa zrození nové studánky, kterou za spolupráce obecního úřadu, zvláště pak pana starosty Zdeňka Vraspíra ve Věcově, obnovil pan Jaroslav Pustina. Cesta ke konečnému výsledku nebyla snadná. Na zrodu studánky a Naučné stezky se podíleli pan Alois Lempera, pan Josef Svoboda a pracovnice informačního centra ve Žďáře paní Šmítková a Tesařová. Po vyčištění a upravení pramene pan Pavel Bojanovský zhotovil ochrannou stříšku a studánku přihlásil do soutěže pan Jaroslav Pustina. Na průvodním textu, který byl publikován přes internet se podílela paní Soňa Vürzová a velmi příznivě ovlivnila celkové hlasování. Nejkrásnější studánka roku 2015 získala 317 hlasů.
Nyní, pane Jaroslave, studánku odemkněte a my všichni jí popřejeme, aby se u ní každý rád zastavil a osvěžil se její čistou vodou.
V tomto okamžiku dostala naše studánka i jméno. Nazývá se Barunka po vnučce pana Pustiny.
Závěrem chci poděkovat předsedovi KČT Čeřínek za zorganizování dnešního výletu a obyvatelům Odrance, kteří pro Vás, vážení přátelé, připravili občerstvení na Výletišti.“

To byla krásná slova paní Evy Ullmannové. Avšak napsaná tato slova nedovedou nahradit její pěkný přednes.
Po tomto projevu zazpívala rodina Zítkova písničku o vodě a studánka byla společně panem J. Pustinou a předsedou KČT J. Veselým odemčena. Jak zazurčela voda z pramínku, promluvila k přítomným studánka prostřednictvím malého Radka, synka Jardy Pustiny. Nakonec malý prvňáček Radek ještě zahrál na kytaru.















Turisté neodolali a ochutnávali vodu ze studánky, která byla hodně studená, ale moc dobrá. Někteří si udělali zásobu na další cestu po Naučné partyzánské stezce, vedoucí kolem studánky. Po ní se všichni následně vydali do obce Odranec. Těsně před Odrancem všechny zaujala ustájená telátka, která byla vidět už od silnice. Po domluvě s ochotnou paní, která telátka ošetřuje, se skoro všichni na telátka přišli podívat blíže.

















V Odranci ve Výletišti jsme byli pěkně přivítáni a měli jsme možnost občerstvení. Toho všichni využili. O kulturu se postaral pan Rudolf Roeder, hrál na harmoniku a turisté zpívali s ním.





Po malém odpočinku některým turistům nestačila tříkilometrová cesta po Naučné partyzánské stezce. Dostali tip na malou procházku zdejším krajem po MTZ pod Pohledeckou skálu. Původně na Pohledeckou skálu, ale pod skálou nevěděli, kudy dál neznačenou cestou, tak se vrátili.
Šestikilometrová trasa nádherným krajem Vysočiny byla ta správná tečka za povedeným výletem, kdy předpověď počasí trochu strašila, ale opět se nevyplnila. Pod mrakem sice bylo, ale nepršelo. Výhledy do okolí byly úžasné.















Brzy po návratu z přidané neplánované procházky už byl čas k odjezdu. Turisté se rozloučili s místními, kteří se zasloužili o příjemné posezení a občerstvení. Nasedli do autobusu a odjeli do Jihlavy plni zážitků.