Od pátku 27. 4. do úterý 1. 5. 2018 zařídil Olda Š. pro 26 cykloturistů pobyt v penzionu „U Kapličky“ v Malém Ratmírově na Jindřichohradecku. Někteří nedočkavci přijeli do Ratmírova už během dopoledne, aby se mohli projet po nejbližším okolí ještě před možností ubytování, které bylo nahlášeno od 15 hodin.

Naše skupinka čeřínkovských se sešla v odpoledních hodinách a také se hned vydala na krátkou projížďku. První trasa vedla po okolí. Vyjeli jsme kolem Ratmírovského rybníka, po hrázi Krvavého rybníka, kolem Voseckého rybníka, do obce Střížovice, Vlčice a do Ratmírova. (10 km)














V sobotu po snídani se všichni postupně po skupinách vydávali na trasy, které si předem naplánovali. Mnozí využili trasy, které připravil a sepsal vedoucí pobytu Olda, jiní už z domova měli jasno, kam se chtějí podívat.
Naše šestičlenná skupina se vydala po „Oldově“ trase: Blažejov, Hospříz, Otín, Jindřichův Hradec, Malíkov, Nová ves, Lásenice, Blatská Hajnice, Číměř, Dobrá Voda, Kaproun, Kunžak, Malý Ratmírov.(72 km)
Projížděli jsme kopcovitě zvlněnou krajinou, v tomto čase ozdobenou rozkvetlými stromy, lučními kvítky, ze zahrad na nás mávaly voňavé bílé i fialové šeříky a v lese jsme byli zasypáváni oblaky pylu z kvetoucích smrků a borovic. Naštěstí nikdo z nás není alergik, protože by tohle řádění pylů asi neustál. My jsme si to užívali a často zastavovali své oře, abychom se pokochali tou krásou krajiny. K večeru jsme se vraceli pokryti žlutým pylem a prachem z prašných cest. I asfaltové silnice jsou tu ještě plné posypového materiálu ze zimního období.
























Po návratu do „naší chatové osady“ jsme všechen ten prach ze sebe smyli a večer poseděli s přáteli u vína.
V neděli už jsme se těšili na další vyjížďku. Tentokrát jsme jeli po trase Blažejov, Hospříz, Horní Pěna, Kačlehy, Člunek, Zvůle, Mosty, Suchdol a přes Kunžak do Ratmírova. Opět nás provázela hezká krajina, plno prachu a pylu, a přesto všechno dobrá a veselá nálada. Občas jsme zastavili tu na oběd, potom zase na kávu.
Při této nedělní jízdě jsme na rozbité lesní cestě našli peněženku. Byla plná peněz, nechyběly ani doklady. Došlo nám, že ji někdo na té hrbolaté cestě vydrncal. Byla tam vizitka s telefonním číslem, a tak po krátké telefonické domluvě se ztracená peněženka večer vrátila šťastnému majiteli. (56 km)


















Pondělní vyjížďka začala jízdou vláčkem úzkokolejky do Nové Bystřice. Na stanici v Malém Ratmírově jsme se doslova a do písmene nacpali do vagónku plného lidí, malých dětí a kol. Naše kola byla umístěna kdesi v mašině. Pan průvodčí i strojvůdce byli moc ochotní. V přeplněném vagónu, přes veškeré útrapy při nastupování i vystupování a přelézání přepravovaných kol mezi sedačkami, vládla dobrá a veselá nálada všech cestujících. Většina pasažérů vystupovala ve stanici Hůrky. Nám bylo doporučeno, abychom vystoupili také, protože by se přes nás už nikdo ven nedostal. Do Nové Bystřice je z Hůrek pěkná, asi pětikilometrová silnice, tak jsme pokračovali už na kole.









V Nové Bystřici jsme navštívili Icentrum, prohlédli si náměstí a pokračovali směrem na Klášter u N. Bystřice.



Potom jsme jeli kolem lesního muzea vojenského opevnění a dostali se k hradu Landštejn. Bylo pondělí, tak byl hrad uzavřen. Ale nebyla uzavřena restaurace u Landštejna, tak jsme se dobře naobědvali a pokračovali ke Starému Městu pod Landštejnem a do Veclova na bizoní farmu. Ve výbězích jsme ale bizony neviděli a tak jsme pokračovali do Nové Bystřice, abychom uzavřeli dnešní okruh. (41 km)













V Nové Bystřici jsme počkali na vláček úzkokolejky, který odpoledne už měl o jeden vagónek víc a ještě další nákladní vagón na kola a také jelo méně cestujících. Tak jsme se pohodlně dostali do Malého Ratmírova.





Večer před 1. májem jsme strávili u ohýnku společně s ostatními ubytovanými. Olda a Karel nás bavili vyprávěním vtipů. K nim se občas přidali někteří další vypravěči a tak dobrá nálada vydržela až do pozdních hodin.







Na 1. máje v úterý hned ráno jsme nesměli porušit tradici prvomájového políbení pod rozkvetlým stromem. Po splnění tohoto zvyku a s uspokojením, že zase ženy neuschnou, jsme začali balit, uklízet chatky a nakládat kola a zavazadla. Rozloučili jsme se a postupně auta odjížděla. Naposledy jsme se ohlédli za penzionem. Ještě se s námi přišel rozloučit kocour Eda, který měl po celou dobu našeho pobytu všechno pod kontrolou.








Moc se nám tu líbilo. Vyšlo nám počasí, které bylo téměř letní, i když občas foukal chladnější vítr. Ubytování nemělo chybu i perzonál penzionu byl skvělý.
Pobytu v Malém Ratmírově se zúčastnilo 22 cykloturistů a 4 pěší turistky. Českou Kanadou projeli cyklisté 150 – 200 km.